Pracovní právo

Podle zákona č.262/2006 Sb, zákoník práce, §102 odst.6 je zaměstnavatel povinen přijmout opatření pro případ zdolávání mimořádných událostí, jako jsou havárie, požáry a povodně, jiná vážná nebezpečí a evakuace zaměstnanců včetně pokynů k zastavení práce a k okamžitému opuštění pracoviště a odchodu do bezpečí. Při poskytování první pomoci spolupracuje s poskytovatelem pracovnělékařských služeb. Zaměstnavatel je povinen zajistit a určit podle druhu činnosti a velikosti pracoviště potřebný počet zaměstnanců, kteří organizují poskytnutí první pomoci, zajišťují přivolání zejména poskytovatele zdravotnické záchranné služby, Hasičského záchranného sboru České republiky a Policie České republiky a organizují evakuaci zaměstnanců. Zaměstnavatel je povinen zajistit ve spolupráci s poskytovatelem pracovnělékařských služeb jejich vyškolení a vybavení v rozsahu odpovídajícím rizikům vyskytujícím se na pracovišti.

Jak to má vypadat v praxi? Dle názoru některých právníků je litera zákona jasná a určení zaměstnanci první pomoc zajišťují, nikoliv provádějí. Dle zákoníku práce tedy stačí vytočit linku 155.

Ustanovení, že zaměstnavatel „zajistí ve spolupráci“ neznamená, že provede školení sám nebo že školení provede sám poskytovatel pracovnělékařských služeb. Záleží jen na zaměstnavateli, koho školením pověří. Spolupráce poskytovatele pracovnělékařských služeb se zaměstnavatelem při plnění jeho povinností uložených mu v šestém odstavci § 102 zákoníku práce je poskytovateli uložena ustanovením § 2 písm. b) bod 10 vyhlášky č. 79/2013 Sb., o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče. Poskytovatel pracovnělékařských služeb má podle bodu 12 téhož odstavce v rámci poradenství provádět školení zaměstnanců určených zaměstnavatelem v první pomoci a zpracovávat návrh vybavení pracoviště prostředky pro poskytování první pomoci.

Když je tedy vše na poskytovateli pracovnělékařských služeb, kde vzít lékaře ochotné a kapacitně schopné splnit tyto požadavky? Konečná zodpovědnost totiž padá na hlavu zaměstnavateli. 

 

Čas od času lze narazit na zaměňování zaměstnanců zajišťujících první pomoc s osobami odborně způsobilými v prevenci rizik. Tento termín však vychází ze zákona č.309/2006 sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovně právních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek BOZP). Tyto dvě oblasti spolu sice úzce souvisí, jejich náplň však není shodná a vzdělávání v oblasti poskytování bezodkladné první pomoci je často opomíjeno. Tento stav vychází z prosté úvahy většiny zaměstnavatelů, že co není dané zákonem, není nutné.

Pokud by školení první pomoci stálo na roveň školení BOZP jak by to vypadalo? Jedna věc totiž je vyhovět liteře zákona, druhá připravit lidi podle nejlepšího vědomí a svědomí na mimořádné životní, potažmo pracovní situace. Hlavním cílem a účelem školení by neměl být papír, ale to, aby zaměstnanec uměl zastavit krvácení nebo provést nepřímou srdeční masáž. Kdo by pak měl zaměstnance školit? Dle našeho názoru člověk, který v praxi ví, jak podobné situace skutečně vypadají a nemá tedy „jen něco načteno“.

Jaký je Váš názor?

 

Anketa

Mají zaměstnavatelé zajišťovat svým zaměstnancům školení první pomoci?

Celkový počet hlasů: 9

Kontakt

Ústav metodiky první pomoci, z.ú.
Nad Vodovodem 1527/51
Praha 10 - Strašnice
100 00

+420 608 037 150


 

Ústav metodiky první pomoci © 2014 Všechna práva vyhrazena.

Vytvořeno službou Webnode